Třemešná ve Slezsku
Stanice Třemešná ve Slezsku je nejvýznamnější železniční uzel na Osoblažsku. Cestovat odsud můžete ve směru Jeseník/Głuchołazy, Krnov a po úzkokolejce do Osoblahy.
Původní budova z roku 1872 byla v roce 1898 rozšířena vzhledem k tomu, že se stanice stala přestupním uzlem ve směru na Osoblahu. Od roku 1898 ve stanici začala sídlit i c. k. pošta. Budova následně procházela stavebním vývojem. V roce 1915 byly kupříkladu změněny dispozice v budově a přibila restaurace. Během německé okupace v letech 1938 – 1945 proběhli další stavební úpravy místností. Zatím nejrozsáhlejší oprava byla mezi léty 1974 – 1975 kdy proběhla generální rekonstrukce budovy a byla zrušena restaurace. Od této doby budova neprodělala žádnou větší rekonstrukci. Velkou změnou bylo zavedení dálkového řízení provozu na trati Krnov – Jindřichov ve Slezsku od 30. září 2009. Od tohoto data zůstala stanice neobsazena, byla zavřena taktéž nádražní pokladna, původní čekárna, úschovna zavazadel a toalety. V současné době je v letech 2022 – 2023 plán na celkovou rekonstrukci budovy jeho vlastníkem – Správou železnic.
Stanice se nachází ve svahu nad obcí a skládá se z rozlehlé patrové nádražní budovy. Budova je trvale obydlena a nalézá se v ní krom dopravní kanceláře i čekárna, zázemí traťmistrovského okrsku, služební místnost pro potřeby provozu parních vlaků a místnost, která slouží pro dálkové řízení provozu. Od roku 2013 navíc v budově opět fungují toalety (fungující ovšem pouze při provozu parních vlaků a spravováno obcí Třemešná).
Třemešná ve Slezsku
Stanice Třemešná ve Slezsku je nejvýznamnější železniční uzel na Osoblažsku. Cestovat odsud můžete ve směru Jeseník/Głuchołazy, Krnov a po úzkokolejce do Osoblahy.
Původní budova z roku 1872 byla v roce 1898 rozšířena vzhledem k tomu, že se stanice stala přestupním uzlem ve směru na Osoblahu. Od roku 1898 ve stanici začala sídlit i c. k. pošta. Budova následně procházela stavebním vývojem. V roce 1915 byly kupříkladu změněny dispozice v budově a přibila restaurace. Během německé okupace v letech 1938 – 1945 proběhli další stavební úpravy místností. Zatím nejrozsáhlejší oprava byla mezi léty 1974 – 1975 kdy proběhla generální rekonstrukce budovy a byla zrušena restaurace. Od této doby budova neprodělala žádnou větší rekonstrukci. Velkou změnou bylo zavedení dálkového řízení provozu na trati Krnov – Jindřichov ve Slezsku od 30. září 2009. Od tohoto data zůstala stanice neobsazena, byla zavřena taktéž nádražní pokladna, původní čekárna, úschovna zavazadel a toalety. V současné době je v letech 2022 – 2023 plán na celkovou rekonstrukci budovy jeho vlastníkem – Správou železnic.
Stanice se nachází ve svahu nad obcí a skládá se z rozlehlé patrové nádražní budovy. Budova je trvale obydlena a nalézá se v ní krom dopravní kanceláře i čekárna, zázemí traťmistrovského okrsku, služební místnost pro potřeby provozu parních vlaků a místnost, která slouží pro dálkové řízení provozu. Od roku 2013 navíc v budově opět fungují toalety (fungujícíovšem pouze při provozu parních vlaků a spravováno obcí Třemešná).
Liptaň
Stanice Liptaň je železniční stanicí skládající se z výpravní budovy, skladiště a toalet. Kolejiště tvoří jedna dopravní a jedna manipulační kolej okolo skladiště.
Výdejna jízdenek ve stanici fungovala od počátku provozu do roku 1926, kdy byla v rámci zhospodárnění provozu uzavřena. Následně byla výdejna obnovena v 50. letech a fungovala až do 15. 06. 2003, kdy v rámci změny jízdního řádu Českých drah byla trvale uzavřena. Byt v budově byl obydlen do roku 2012.
Chátrající budovu získala v roce 2018 do svého majetku obecně prospěšná společnost Osoblažská úzkorozchodná dráha v rámci převodu staničních budov a přilehlých pozemků od Správy železniční dopravní cesty (dnes Správa železnic). V rámci projektu Úzkokolejka – turistický cíl zde proběhne celková rekonstrukce výpravní budovy, skladiště a toalet.
Liptaň
Stanice Liptaň je železniční stanicí skládající se z výpravní budovy, skladiště a toalet. Kolejiště tvoří jedna dopravní a jedna manipulační kolej okolo skladiště.
Výdejna jízdenek ve stanici fungovala od počátku provozu do roku 1926, kdy byla v rámci zhospodárnění provozu uzavřena. Následně byla výdejna obnovena v 50. letech a fungovala až do 15. 06. 2003, kdy v rámci změny jízdního řádu Českých drah byla trvale uzavřena. Byt v budově byl obydlen do roku 2012.
Chátrající budovu získala v roce 2018 do svého majetku obecně prospěšná společnost Osoblažská úzkorozchodná dráha v rámci převodu staničních budov a přilehlých pozemků od Správy železniční dopravní cesty (dnes Správa železnic). V současné době je zde realizován projekt Úzkokolejka – turistický cíl díky něhož bude celkově opravena výpravní budova, skladiště a toalety.
Dívčí Hrad
Zastávka Dívčí Hrad se nachází 1 km jihovýchodně od obce u přejezdu se silnicí III. třídy Dívčí Hrad – Horní Povelice. Zastávka je vybavena pouze dřevěnou čekárnou a sypaným nástupištěm.
V roce 2018 byl pozemek zastávky s čekárnou převeden na obecně prospěšnou společnost Osoblažská úzkorozchodná dráha s vizí rekonstrukce zastávky do prvorepublikového vzhledu.
Dívčí Hrad
Zastávka Dívčí Hrad se nachází 1 km jihovýchodně od obce u přejezdu se silnicí III. třídy Dívčí Hrad – Horní Povelice. Zastávka je vybavena pouze dřevěnou čekárnou a sypaným nástupištěm.
V roce 2018 byl pozemek zastávky s čekárnou převeden na obecně prospěšnou společnost Osoblažská úzkorozchodná dráha s vizí rekonstrukce zastávky do prvorepublikového vzhledu.
Horní Povelice
Zastávka Horní Povelice, do srpna roku 2008 zastávka s nákladištěm, se honosila titulem nejkratší manipulační koleje na síti českých železnic. Zdejší manipulační kolej postačovala na odstavení pouze jednoho vagonu. Dnes je zde místo manipulační koleje pouze sypané nástupiště.
Opuštěná a chátrající staniční budova byla v prosinci 2014 stržena a nahrazena dřevěnou čekárnou. Dřevěnou čekárnu s okolním pozemkem získala do majetku v roce 2018 od Správy železniční dopravní cesty (dnes Správa železnic) obecně prospěšná společnost Osoblažská úzkorozchodná dráha v rámci převodu všech nádražních budov na úzkokolejce.
Horní Povelice
Zastávka Horní Povelice, do srpna roku 2008 zastávka s nákladištěm, se honosila titulem nejkratší manipulační koleje na síti českých železnic. Zdejší manipulační kolej postačovala na odstavení pouze jednoho vagonu. Dnes je zde místo manipulační koleje pouze sypané nástupiště.
Opuštěná a chátrající staniční budova byla v prosinci 2014 stržena a nahrazena dřevěnou čekárnou. Dřevěnou čekárnu s okolním pozemkem získala do majetku v roce 2018 od Správy železniční dopravní cesty (dnes Správa železnic) obecně prospěšná společnost Osoblažská úzkorozchodná dráha v rámci převodu všech nádražních budov na úzkokolejce.
Amalín
Zastávka Amalín vznikla v roce 1929 teprve s příchodem motorových vozů na Osoblažskou úzkokolejku, kdy bylo možno zkrátit dobu jízdy a tím umožnit vznik nových zastávek. Ze začátku provozu byla zastávka pouze stroze pojmenována jako „km 10,2“. Zastávka původně neměla žádný přístřešek, ten vznikl až v 50. letech zřejmě svépomocí obce a místních lidí, ten tady pak existoval až do začátku roku 2020, kdy byl nahrazen historizujícím přístřeškem.
V roce 2018 byl pozemek s čekárnou převeden z majetku Správy železniční dopravní cesty (dnes Správa železnic) do majetku obecně prospěšné společnosti Osoblažská úzkorozchodná dráha. Na počátku roku 2020 byl zbořen původní zchátralý přístřešek a nahrazen historickým přístřeškem evokující původní přístřešky, které na úzkokolejce vyrostli při zahájení provozu v roce 1898.
Amalín
Zastávka Amalín vznikla v roce 1929 teprve s příchodem motorových vozů na Osoblažskou úzkokolejku, kdy bylo možno zkrátit dobu jízdy a tím umožnit vznik nových zastávek. Ze začátku provozu byla zastávka pouze stroze pojmenována jako „km 10,2“. Zastávka původně neměla žádný přístřešek, ten vznikl až v 50. letech zřejmě svépomocí obce a místních lidí, ten tady pak existoval až do začátku roku 2020, kdy byl nahrazen historizujícím přístřeškem.
V roce 2018 byl pozemek s čekárnou převeden z majetku Správy železniční dopravní cesty (dnes Správa železnic) do majetku obecně prospěšné společnosti Osoblažská úzkorozchodná dráha. Na počátku roku 2020 byl zbořen původní zchátralý přístřešek a nahrazen historickým přístřeškem evokující původní přístřešky, které na úzkokolejce vyrostli při zahájení provozu v roce 1898.
Slezské Rudoltice
Stanice Slezské Rudoltice se skládá z výpravní budovy a rozsáhlého pozemku, kde kdysi stávalo skladiště a toalety, které budou v rámci projektu obnoveny. Kolejiště tvoří jedna dopravní a jedna manipulační kolej. Slezské Rudoltice jsou pomyslným středem trati (skutečný střed je před Amalínem), kde docházelo nejčastěji ke křižování vlaků. V dobách největšího provozu, např. v období řepné kampaně, zde byl dokonce výpravčí.
Výdejna jízdenek ve stanici fungovala od počátku provozu do roku 1926, kdy byla v rámci zhospodárnění provozu uzavřena. Následně byla výdejna obnovena po 2. světové válce a fungovala až do 13. 06. 2004, kdy byla v rámci změny jízdního řádu Českých drah trvale uzavřena.
Budova byla do roku 2018 neobydlená a chátrala. V témže roce došlo k převodu nádražních budov podél trati, které z majetku Správy železniční dopravní cesty (dnes Správa železnic) přešly do majetku obecně prospěšné společnosti Osoblažská úzkorozchodná dráha. Tato společnost využila dotace Moravskoslezského kraje a budovu komplexně zrekonstruovala. Slavnostní otevření budovy proběhlo 28. září 2018 při oslavách 120 let úzkokolejky. Dnes se zde nachází byt, dopravní místnost a čekárna sloužící zároveň jako nádražní salonek. V rámci projektu Úzkokolejka – turistický cíl zde budou obnoveny původní toalety.
Slezské Rudoltice
Stanice Slezské Rudoltice se skládá z výpravní budovy a rozsáhlého pozemku, kde kdysi stávalo skladiště a toalety, které budou v rámci projektu obnoveny. Kolejiště tvoří jedna dopravní a jedna manipulační kolej. Slezské Rudoltice jsou pomyslným středem trati (skutečný střed je před Amalínem), kde docházelo nejčastěji ke křižování vlaků. V dobách největšího provozu, např. v období řepné kampaně, zde byl dokonce výpravčí.
Výdejna jízdenek ve stanici fungovala od počátku provozu do roku 1926, kdy byla v rámci zhospodárnění provozu uzavřena. Následně byla výdejna obnovena po 2. světové válce a fungovala až do 13. 06. 2004, kdy byla v rámci změny jízdního řádu Českých drah trvale uzavřena.
Budova byla do roku 2018 neobydlená a chátrala. V témže roce došlo k převodu nádražních budov podél trati, které z majetku Správy železniční dopravní cesty (dnes Správa železnic) přešly do majetku obecně prospěšné společnosti Osoblažská úzkorozchodná dráha. Tato společnost využila dotace Moravskoslezského kraje a budovu komplexně zrekonstruovala. Slavnostní otevření budovy proběhlo 28. září 2018 při oslavách 120 let úzkokolejky. Dnes se zde nachází byt, dopravní místnost a čekárna sloužící zároveň jako nádražní salonek. Také zde je realizován projekt Úzkokolejka – turistický cíl díky něhož budou nově obnoveny původní toalety.
Koberno
Zastávka Koberno je jedním z nejmalebnějších nádražíček na trati. Na první pohled samotné a v zajetí zeleně opuštěné nádraží v blízkosti protékajícího potoku Lužná. Zastávka se nachází necelý kilometr severně od obce Koberno u přejezdu se silnicí III. třídy Koberno – Dolní Povelice. Bohužel je budova od roku 2008 opuštěná a pustne podobně jako další budovy na trati, jejím velkým problémem je mj. zavodněné sklepení.
V roce 2018 se povedlo budovu s okolními pozemky získat z majetku Správy železniční dopravní cesty (dnes Správa železnic) do majetku obecně prospěšné společnosti Osoblažská úzkorozchodná dráha. V rámci projektu Úzkokolejka – turistický cíl bude původnímu strážnímu domku navrácen jeho vzhled z roku 1898. Dále zde vznikne hospodářský objekt s toaletami opět dle původního vzoru.
Koberno
Zastávka Koberno je jedním z nejmalebnějších nádražíček na trati. Na první pohled samotné a v zajetí zeleně opuštěné nádraží v blízkosti protékajícího potoku Lužná. Zastávka se nachází necelý kilometr severně od obce Koberno u přejezdu se silnicí III. třídy Koberno – Dolní Povelice. Bohužel je budova od roku 2008 opuštěná a pustne podobně jako další budovy na trati, jejím velkým problémem je mj. zavodněné sklepení.
V roce 2018 se povedlo budovu s okolními pozemky získat z majetku Správy železniční dopravní cesty (dnes Správa železnic) do majetku obecně prospěšné společnosti Osoblažská úzkorozchodná dráha. Také zde je realizován projekt Úzkokolejka – turistický cíl díky něhož bude původnímu strážnímu domku navrácen jeho vzhled z roku 1898. Dále zde vyroste také hospodářský objekt s toaletami opět dle původního vzoru.
Bohušov
Stanice Bohušov se skládá z výpravní budovy, skladiště a toalet. Kolejiště tvoří jedna dopravní a jedna manipulační kolej okolo nákladiště.
Stanice se od počátku provozu v roce 1898 do roku 1951 nazývala Fulštejn (něm. Füllstein).
Výdejna jízdenek ve stanici fungovala od počátku provozu do roku 1926, kdy byla v rámci zhospodárnění provozu uzavřena. Následně byla výdejna obnovena v 50. letech a fungovala až do 12. 12. 2004, kdy byla v rámci změny jízdního řádu Českých drah trvale uzavřena.
Staniční budova byla jako jedna z mála budov na trati obydlená a udržovaná. V roce 2018 byla budova společně s ostatními staničními budovami a pozemky na úzkokolejce převedena z majetku Správy železniční dopravní cesty (dnes Správa železnic) do majetku obecně prospěšné společnosti Osoblažská úzkorozchodná dráha. V rámci projektu Úzkokolejka – turistický cíl bude celkově opravena výpravní budova, skladiště a toalety.
Bohušov
Stanice Bohušov se skládá z výpravní budovy, skladiště a toalet. Kolejiště tvoří jedna dopravní a jedna manipulační kolej okolo nákladiště.
Stanice se od počátku provozu v roce 1898 do roku 1951 nazývala Fulštejn (něm. Füllstein).
Výdejna jízdenek ve stanici fungovala od počátku provozu do roku 1926, kdy byla v rámci zhospodárnění provozu uzavřena. Následně byla výdejna obnovena v 50. letech a fungovala až do 12. 12. 2004, kdy byla v rámci změny jízdního řádu Českých drah trvale uzavřena.
Staniční budova byla jako jedna z mála budov na trati až do převodu obydlená a udržovaná. V roce 2018 byla budova společně s ostatními staničními budovami a pozemky na úzkokolejce převedena z majetku Správy železniční dopravní cesty (dnes Správa železnic) do majetku obecně prospěšné společnosti Osoblažská úzkorozchodná dráha. V současné době je zde realizován projekt Úzkokolejka – turistický cíl díky něhož bude celkově opravena výpravní budova, skladiště a toalety.
Osoblaha
Stanice Osoblaha, ležící v těsné blízkosti česko-polské hranice, byla od začátku provozu výchozí stanicí s veškerým provozním zázemím. Kolejiště tvoří dvě dopravní a jedna manipulační kolej okolo velkého zachovalého nákladiště. Neobydlená, ovšem relativně udržovaná staniční budova sloužila do roku 2019 jako zázemí vlakovým četám Českých drah.
Výdejna jízdenek ve stanici fungovala od počátku provozu až do 15. 06. 2008, kdy byla v rámci změny jízdního řádu Českých drah trvale uzavřena. V dobách největší slávy během socialismu ve stanici sídlil náčelník železniční stanice a fungovala zde i úschovna zavazadel a příjem spěšnin.
V roce 2018 byly staniční budova, skladiště a nádražní WC s přilehlými pozemky převedeny z majetku Správy železniční dopravní cesty (dnes Správa železnic) do majetku obecně prospěšné společnosti Osoblažská úzkorozchodná dráha. V rámci projektu Úzkokolejka – turistický cíl bude celkově opravena výpravní budova, skladiště a toalety.
Naproti staniční budovy se nachází dvoukolejná výtopna se stáním pro tři lokomotivy, dílnou a nefunkční vodárnou ve vlastnictví Českých drah. Dodnes je zde veškeré provozní zázemí pro vozidla Českých drah, které často využívají i Slezské zemské dráhy jakožto provozovatelem parních vlaků.
Osoblaha
Stanice Osoblaha, ležící v těsné blízkosti česko-polské hranice, byla od začátku provozu výchozí stanicí s veškerým provozním zázemím. Kolejiště tvoří dvě dopravní a jedna manipulační kolej okolo velkého zachovalého nákladiště. Neobydlená, ovšem relativně udržovaná staniční budova sloužila do roku 2019 jako zázemí vlakovým četám Českých drah. Dnes zde probíhá rekonstrukce v rámci projektu Úzkokolejka – turistrický cíl.
Výdejna jízdenek ve stanici fungovala od počátku provozu až do 15. 06. 2008, kdy byla v rámci změny jízdního řádu Českých drah trvale uzavřena. V dobách největší slávy během socialismu ve stanici sídlil náčelník železniční stanice a fungovala zde i úschovna zavazadel a příjem spěšnin.
V roce 2018 byly staniční budova, skladiště a nádražní WC s přilehlými pozemky převedeny z majetku Správy železniční dopravní cesty (dnes Správa železnic) do majetku obecně prospěšné společnosti Osoblažská úzkorozchodná dráha. V současné době zde probíhá rekonstrukce výpravní budovy, skladiště a toalet.
Naproti staniční budovy se nachází dvoukolejná výtopna se stáním pro tři lokomotivy, dílnou a nefunkční vodárnou ve vlastnictví Českých drah. Dodnes je zde veškeré provozní zázemí pro vozidla Českých drah, které často využívají i Slezské zemské dráhy.
Stanica
Zastávka úzkorozchodné železnice ve Stanicy leží v kilometru 32,8 tratě Bytom Karb Wąskotorowy – Markowice Raciborskie Wąskotorowe, která patřila do systému Hornoslezských úzkokolejek. Od roku 1899 je úsek, kde se tato zastávka nachází, součástí tratě Gliwice Trynek – Rudy – Racibórz. Zastávka byla od začátku provozu železniční stanicí s budovou nádraží až do roku 1991, kdy byla uzavřena.
Dnes zastávka opět funguje díky provozu historických vlaků z historického nádraží Rudy. Je prozatím stanicí koncovou.
Stanica
Zastávka úzkorozchodné železnice ve Stanicy leží v kilometru 32,8 tratě Bytom Karb Wąskotorowy – Markowice Raciborskie Wąskotorowe, která patřila do systému Hornoslezských úzkokolejek. Od roku 1899 je úsek, kde se tato zastávka nachází, součástí tratě Gliwice Trynek – Rudy – Racibórz. Zastávka byla od začátku provozu železniční stanicí s budovou nádraží až do roku 1991, kdy byla uzavřena.
Dnes zastávka opět funguje díky provozu historických vlaků z historického nádraží Rudy. Je prozatím stanicí koncovou.
Rudy
Nádraží úzkorozchodné železnice v Rudach leží v kilometru 41,1 tratě Bytom Karb Wąskotorowy – Markowice Raciborskie Wąskotorowe, která patřila do systému Hornoslezských úzkokolejek. Od roku 1899 je úsek, kde se toto nádraží nachází, součástí tratě Gliwice Trynek – Rudy – Racibórz. Na nádraží se nachází také technické zázemí pro železniční provoz (např. depo lokomotiv a vozů). Od 16. října 2016 bylo nádraží zařazeno do Stezky technických památek Slezského vojvodství (Szlak Zabytków Techniki Województwa Śląskiego).
Historické nádraží z přelomu 19. a 20. století leží v obci Rudy na ulici Školní (Szkolna) 2. Pro veřejnost bylo otevřeno 24. ledna 1994. V tomto železničním skanzenu bylo shromážděno mnoho lokomotiv, vozů a techniky. Tento skanzen následně získal do vlastnictví okres Kuźna Raciborska. Dnes správu historického nádraží zajišťuje Městské středisko kultury, sportu a rekreace v Kuźnii Raciborskiej. Pro návštěvníky je nachystána expozice o historiii železnice, projížďky vlakem s parní nebo motorovou lokomotivou, výstava historické vojenské techniky nebo různé tematické akce během roku (např. vlaky s duchy).
Rudy
Nádraží úzkorozchodné železnice v Rudach leží v kilometru 41,1 tratě Bytom Karb Wąskotorowy – Markowice Raciborskie Wąskotorowe, která patřila do systému Hornoslezských úzkokolejek. Od roku 1899 je úsek, kde se tato zastávka nachází, součástí tratě Gliwice Trynek – Rudy – Racibórz.
Na nádraží se nachází také technické zázemí pro železniční provoz (např. depo lokomotiv a vozů). Od 16. října 2016 bylo nádraží zařazeno do Stezky technických památek Slezského vojvodství (Szlak Zabytków Techniki Województwa Śląskiego).
Historické nádraží z přelomu 19. a 20. století leží v obci Rudy na ulici Školní (Szkolna) 2. Pro veřejnost bylo otevřeno 24. ledna 1994. V tomto železničním skanzenu bylo shromážděno mnoho lokomotiv, vozů a techniky. Tento skanzen následně získal do vlastnictví okres Kuźna Raciborska. Dnes správu historického nádraží zajišťuje Městské středisko kultury, sportu a rekreace v Kuźnii Raciborskiej. Pro návštěvníky je nachystána expozice o historiii železnice, projížďky vlakem s parní nebo motorovou lokomotivou, výstava historické vojenské techniky nebo různé tematické akce během roku (např. vlaky s duchy).
Paproć
Zastávka úzkorozchodné železnice v Paproći, malé místní části Rud, leží v kilometru 43,1 tratě Bytom Karb Wąskotorowy – Markowice Raciborskie Wąskotorowe, která patřila do systému Hornoslezských úzkokolejek. Od roku 1899 je úsek, kde se tato zastávka nachází, součástí tratě Gliwice Trynek – Rudy – Racibórz.
Zastávka bývala původně nádražím. Nádraží bylo otevřeno v roce 1901 a pro osobní dopravu uzavřeno v roce 1966. Z nádraží také odbočovala vlečka na knížecí pilu.
V 90. letech 20. století byla v rámci turistického provozu znovu obnovena doprava. V roce 2018 byla trasa úzkokolejky prodloužena do Rybniku. Od té doby vlaky v zastávce Paproć nezastavují.
Paproć
Zastávka úzkorozchodné železnice v Paproći, malé místní části Rud, leží v kilometru 43,1 tratě Bytom Karb Wąskotorowy – Markowice Raciborskie Wąskotorowe, která patřila do systému Hornoslezských úzkokolejek. Od roku 1899 je úsek, kde se tato zastávka nachází, součástí tratě Gliwice Trynek – Rudy – Racibórz.
Zastávka bývala původně nádražím. Nádraží bylo otevřeno v roce 1901 a pro osobní dopravu uzavřeno v roce 1966. Z nádraží také odbočovala vlečka na knížecí pilu.
V 90. letech 20. století byla v rámci turistického provozu znovu obnovena doprava. V roce 2018 byla trasa úzkokolejky prodloužena do Rybniku. Od té doby vlaky v zastávce Paproć nezastavují.
Rybnik Stodoly
Zastávka úzkorozchodné železnice ve Stodolách (Stodoły) – dnes místní části Rybnika leží v kilometru 45,5 tratě Bytom Karb Wąskotorowy – Markowice Raciborskie Wąskotorowe, která patřila do systému Hornoslezských úzkokolejek. Od roku 1902 je úsek, kde se tato zastávka nachází, součástí tratě Gliwice Trynek – Rudy – Racibórz. Zastávka fungovala do 60. let 20. století, kdy byla zrušena. Později v 90. letech 20. století byla zrušena i trať samotná.
V roce 2018 byla trasa úzkorozchodné železnice znovu prodloužena až do Rybnika. Úzkorozchodná železnice do té doby vedla z Rud ve směru na Ratiboř pouze do zastávky Paproć. Díky položení dalších 700 metrů kolejnic je dnes možnost se svézt úzkorozchodnou železnicí až do místní části Rybnika – Stodoly (Stodoły). Zastávka byla obnovena a dnes slouží jako koncová.
Rybnik Stodoly
Zastávka úzkorozchodné železnice ve Stodolách (Stodoły) – dnes místní části Rybnika leží v kilometru 45,5 tratě Bytom Karb Wąskotorowy – Markowice Raciborskie Wąskotorowe, která patřila do systému Hornoslezských úzkokolejek. Od roku 1902 je úsek, kde se tato zastávka nachází, součástí tratě Gliwice Trynek – Rudy – Racibórz. Zastávka fungovala do 60. let 20. století, kdy byla zrušena. Později v 90. letech 20. století byla zrušena i trať samotná.
V roce 2018 byla trasa úzkorozchodné železnice znovu prodloužena až do Rybnika. Úzkorozchodná železnice do té doby vedla z Rud ve směru na Ratiboř pouze do zastávky Paproć. Díky položení dalších 700 metrů kolejnic je dnes možnost se svézt úzkorozchodnou železnicí až do místní části Rybnika – Stodoly (Stodoły). Zastávka byla obnovena a dnes slouží jako koncová.
Tento web je vybudován pro projekt CZ.11.2.45/0.0/0.0/16_025/0001267 Úzkokolejka – turistický cíl z prostředků programu INTERREG V-A 2014- 2020 Česká republika – Polsko.
